Za potomky starých Keltů na smaragdový ostrov IRSKO

(zájezd se konal na přelomu července a srpna 2001)

Na západní výspě Evropy se nachází země, která je nabitá historií tak, jako málokterá jiná, a to historií navíc značně osobitou. Po celé zemi jsou rozesety pozůstatky lidské kultury z několika tisíciletí – velmi zachovalé památky z doby neolitu, mnohametrové kamenné zdobené keltské kříže z prvního tisíciletí, tajuplné hrady, kláštery a kulaté obranné věže ze středověku.

To vše se nalézá uprostřed šťavnaté zelené krajiny plné pasoucích se ovcí na ostrově, kde nečekané zážitky nabízí i samo jeho členité a charakterově variabilní pobřeží. Tou zemí je Irská republika, která zaujímá většinu irského ostrova – kromě Severního Irska, které je součástí britského království.

Novodobá historie Irska (Irské republiky) je značně pohnutá a z ní vzešlá irská diaspora (60-70 milionů lidí po celém světě) mnohonásobně převyšuje počet obyvatel vlastní země (3,5 milionu).

Donedávna jedna z nejchudších zemí západní Evropy je dnes keltským tygrem, zemí s vysokým hospodářským růstem a nízkým daňovým zatížením. Irsko nejenže nemá vážnější problémy s nezaměstnaností, ale naopak provádí nábor kvalitních pracovních sil (ve výši statisíců) po celém světě.

Irských fenomén je dost. Irsko je země světově známého piva Guiness, které se tak dobře popíjí v neméně proslulých irských pubech (hospodách). Irsko je také kolébkou jiného světového nápoje whisky. Ovšem irsky se jedná o „whiskey“, především značky Jameson.

V irských hospodách a barech se nikdo nenudí, zvláště když téměř v každé se hraje, ať plánovaně či spontánně jazz či tradiční svérázná a báječná irská muzika. Irové rádi a často k tomu tančí své rovněž svérázné tance dupaného typu. To není pečlivě udržovaný folklor, to je součást irského stylu života. Ovšem na Irsku jsou stejně nejlepší vůbec sami pohodoví Irové.

Není divu, že Irsko je také rodištěm mnoha spisovatelů, dramatiků a básníků světového věhlasu (př.Swift, Shaw, Wilde, Beckett, Yeats, Joyce), na které jsou Irové velmi pyšní.

Během pár měsíců mezi obdobím nabídky zájezdu a dobou jeho realizace, na jaře 2001,se v Evropě událo něco, na co už jsme si dnes zvykli: vypukla choroba BSE neboli nemoc šílených krav. Mezi nejvíce postižené země patřila Velká Británie, ale nikoliv Irsko. Přesto řadě lidí tyto ostrovy zřejmě splývají dohromady, a tak haldy hořících krav z Velké Británie, denně předváděné v televizi způsobily, že se klienti přihlášení na tento zájezd ze strachu odhlásili. Marně jsem je na omyl upozorňovala. Když po nějaké době zjistili, že se mýlili, a že v Irsku BSE neřádí, chtěli se znovu na zájezd do Irska přihlásit, ale už to nešlo. Nebyly už letenky, jejich předchozí rezervace byla zrušena.

Zájezd se přesto konal. Zájezdy CESTY SVĚTEM se konají totiž garantovaně za jakéhokoli počtu osob. Mě stačilo, že se mnou pojede můj manžel – tak, jak jsme cestovávali kdysi po léta, dokud s námi přátelé (přátelé našich přátel, atd…až obecně klienti CK Dany Travel) nezačali chtít jezdit na podobné zájezdy také.

Moje partnerská irská cestovní kancelář nám ponechala dříve sjednané skupinové netto ceny i pro jeden pokoj, u všech hotelů po cestě Irskem, a zajistila zapůjčení auta. Letenky jsme si pořídili zdarma za dříve nalétané body a kvůli letovým možnostem si program o dva dny ještě protáhli. Kdo nejel, mohl jen litovat.

Tak, jako v případě jiných web-cestopisů, není zde prostor pro popis historie, která je pro cestu do Irska naprosto nezbytná. Navíc je tak úžasná. Všem těm, kteří se na cestu do Irska chystají skutečně, anebo jen  „myší po internetu“, její aspoň základní nastudování doporučuji. Jinak mnohé z této senzační a pozoruhodné země nepochopí nebo jim leccos podstatného unikne.

DUBLIN, hlavní město, si lze velmi dobře prohlédnout kombinovaně pěšky a okružními turistickými doubledeckery, jejichž trasa vede okolo všech pamětihodností města. Nastoupit a vystoupit se dá libovolně na všech zastávkách.

Trinity College – proslulý univerzitní komplex. V něm se nalézá také knihovna se slavným pokladem irských klášterů The Book of Kells. Jsou zde vystavena úžasná díla z 9. století – křesťanství v keltské podobě. Foto z výstavy bohužel žádné, jako vždy.

Rybářka Molly Malone – je známá z písničky, kterou jsme se učili v hodinách angličtiny.V Dublinu má sochu, u níž lidé rádi sedají, hrají a zpívají.

Čtvrť Temple Bar – umění, zpěv, bary, pivo, příjemno.

Georgiánská architektura udávala přesná pravidla pro stavbu a dekor domů. Domy proto vypadají skoro stejně. Ale liší se navzájem něčím, proč je tato čtvrť tak hojně navštěvována – barevnými vyřezávanými vchodovými dveřmi.

Veliké náměstí St.Stephen’s Green s také velikým parkem uprostřed.

Významné vládní budovy – sídlo vlády, parlament,...

Dublinský hrad a Dublinská radnice.

Anglikánská katedrála Christchurch.

Největší katedrálou nejen Dublinu, ale i celého Irska je římskokatolická katedrála sv.Patricka, patrona Irska. Záběry zvnitřku. Zajímavé je, že děkanem katedrály byl svého času také známý spisovatel Jonathan Shift, který je zde pochován.

Pivovar Guiness, sídlo prezidenta ve Phoenix Parku, budova Nejvyššího soudu u řeky Liffey.

Smithfield je kulturní prostor vytvořený z bývalých továrních budov. Nachází se v něm také jediná vyhlídková věž Dublinu = skleněná plošina na střeše komína staré likérky, ke kterému byl přistavěn výtah. Také výtah je celý prosklený a jízda je fajn zážitkem.

Pohledy z vrcholu „komína“ – část Dublinu s pohořím Wicklow v pozadí, pohled na Guiness impérium a pohled na destilérku Jameson přímo pod věží.

Irská whiskey Jameson se v Irsku vyrábí na třech místech, z čehož jedno je v Severním Irsku.

CLONMACNOISE je prvořadá keltská památka ze 6. století a důležité středověké centrum vědy. Zřícenina kláštera s katedrálou, kulatými věžemi a keltskými kříži s bohatými reliéfy. Poutní místo a duchovní centrum země. Jako centrum vzdělanosti klášter fungoval do roku 1522,kdy byl vypleněn Angličany.

WEST OFFALY RAILWAY. Řeka Shannon protéká oblastí velice rozsáhlých rašelinišť – dalšího z irských fenomén. Rozkošným vláčkem lze podniknout příjemnou a poučnou cestu.

Naši „euroskeptici“ by měli Irsko navštívit. Sdělení, že objekt byl postaven, rozšířen, opraven, atd. za finanční spoluúčasti EU lze nalézt v Irsku málem na každém kroku. A často právě u objektů, které se týkají „irské identity“.

Dodnes na mnoha rašeliništích po celém Irsku si lidé vyrábějí tradičně ručně rašelinové brikety – „borky“ (jak nám předvedl také strojvůdce vláčku na zastávce). Toto veliké rašeliniště je ale obhospodařováno strojově a rašelina se odtud vozí do blízké elektrárny. Elektřina z rašeliny tvoří 20% irské produkce.

SHANNON HARBOUR a SHANNONBRiDGE.

Voda Velkého kanálu, který začíná v Dublinu, se u vesničky Shannon Harbour vlévá do řeky Shannon. Irské vodní cesty – kombinace řek, jezer na řekách a dvou kanálů tvoří mj. báječné podmínky pro rekreaci.

Shannonbridge je jméno vesničky se 16-ti obloukovým mostem. Z mostu je na řeku moc pěkný pohled.

GALWAY, centrum západního Irska, je romantické přístavní město při ústí řeky Corrib. Město plné barev a vzájemně propletených uliček. Galway je „pravé Irsko“, se spoustou barů, kaváren a hospůdek, s dosud živým duchem keltských tradic.

CONNEMARA je oblast na stejnojmenném poloostrově, kde se dosud zachovala stará irská řeč a způsob života. Connemara patří mezi poslední neposkvrněné kouty Evropy.

Výlet do „velmi irských míst“, se starou irskou krajinou. Projížděli jsme vřesovišti a rašeliništi a na jednom místě jsme narazili na jakési děsivé tajemství. Bez jakéhokoli vysvětlení tam stálo 10 křížů a pouze na 4 z nich byla uvedena jména.

Jeli jsme podél velmi romantického pobřeží a okolo mnoha jezer. Všude pobíhaly barevné ovce. Irské ovce nejsou bílé, ale barevně „počmárané“, aby si je jejich majitelé rozeznali.

Pár domů tvoří vesnici Recess. Jestli význam slova „recese“ pochází odtud, těžko říct, ale mohl by. Kromě sochy jakéhosi vypaseného Kelta je tu i pomník, na kterém stojí „Na tomto místě se roku 1897 vůbec nic nestalo“.

Na místě, kde lidé podle archeologických nálezů žili už před 5000 lety, žil před irským hladomorem Dan O’Hara se svou rodinou. A dnes zde stojí Connemarské historické centrum. Stojí za návštěvu, a film o osudu O’Harovy rodiny a píseň na konci filmu vás nejspíš bude stát i nějakou slzu.  Všimla jsem si, že se jí neubránil nikdo z přítomných.

Součástí centra je i venkovní „skanzen“ s ukázkami způsobu života v neolitu a v rané době bronzové.

Za městem Clifden na západě Connemary vede serpentinami tzv. Sky road, ze které je krásný široký výhled na moře s romantickým pobřežím. Zajímavé černé pohoří se jmenuje Dvanáct hlav. Výroba rašelinových borků je často cestou k vidění.

Kylemorské opatství je dům, jakých je v Irsku více – zasazený do krajiny tak, že spolu s dalšími menšími objekty vytváří prostředí veliké krásy.

Průjezd pohořím Dvanácti hlav, rozlehlým liduprázdným údolím se dvěma velkými jezery.

Aughnanure Castle je hrad ze 16. století, který patřil mocnému klanu O’Flaherty. Ten po staletí kontroloval celou okolní krajinu a byl dokonce i po své porážce postrachem  pro normanskou mafii, která ovládala Galway.

Byl to hrad hradovatý a tajuplný.

ARANSKÉ OSTROVY je trojice magických ostrůvků v Atlantickém oceánu, kde se dosud mluví irsky a kde přežívá stará irská kultura. Nalézá se na nich mnoho špičkových prehistorických a také předkřesťanských památek.

INISMORE neboli „Velký ostrov“ měří 14 x 3 km. Je na něm hustá síť kamenných zídek, jejichž celková délka je asi 12.000 km. Na ostrově je jediná vesnice – Kilronan. Tady také přistávají trajekty z pevniny.

Ostrov velice proslavil kultovní dokumentární film Roberta Flahertyho „Men of Aran“ z roku 1934,který denně několikrát promítají v Centru národního dědictví.

Po ostrově lze cestovat pouze pěšky, na kole nebo koňským povozem. Z časových důvodů jsme zvolili třetí možnost. Našimi společníky se tak stali Mack a Jack (Mack byl ten strakatý vepředu).

Hlavní památkou ostrova je Dún Aengus – obrovská prehistorická pevnost na okraji 91 metrů vysokého útesu. Nahoru se chodí jen pěšky. Pevnost má několik pásů vysokých a širokých kamenných hradeb, postavených bez jakéhokoli pojiva.

Sedm kostelů se nazývá další významná památka – pozůstatek starého klášterního sídliště.

Zpátky do přístavu jsme se vraceli podél pobřeží, kde jsme potkali jen velice málo lidí. Kolem dokola to tu vypadalo asi velmi podobně jako před staletími. Do ticha jen Mack klapal kopyty. V pobřežní mělčině se vyvalovali tuleni (vypadají jako půlměsíček se zvednutou hlavou a ocasem).

BURREN. Oblast Burren v regionu Clare je záhadná a tajuplná. Je to oblast mnoha kamenných útvarů a památek od megalitických z doby kamenné až po jednotlivé historické epochy.

Nejproslulejším místem této oblasti  a vůbec jednou z hlavních irských turistických atrakcí jsou majestátní Moherské útesy, nejvyšší útesy irského pobřeží (213 m).

Městečko Lisdoonnvarna je známé svými léčivými prameny a slouží proto jako lázně, ale je proslulé také jako dohazovačské centrum.  Vždy v září se tu koná Seznamovací festival.

V městečku Kilfenora mají velmi půvabnou katedrálu ze 12. století.

Megalitické památky. Hledali jsme slavný dolmen, a po dlouhém bloudění (to se vám stane v Irsku každou chvíli, nic není dobře označeno a na silnicích pak zejména !) jsme našli jednu evidentně velmi starou památku. Poulawack Cairn však žádná literatura nepopisuje. V Irsku toho je tolik ! I tak jsme se na ten kopec rádi vydrapali a spekulovali, co to asi může být. Starý hrob, menhiry cestou.

Nakonec jsme vytoužený slavný Poulnambrone Dolmen také našli. Stojí tu 5-6 tisíc let a pod ním byly objeveny pozůstatky více než 25 osob a zbytky keramiky a šperků. Pro Burren obecně jsou typické zvláštní vápencové plotny, a takové byly také kolem dokola slavného dolmenu.

Jeli jsme dále do městečka Ennistimon, ve kterém se klene kamenný most nad kaskádami řeky Cullenagh.  Ale v Irsku je stále cestou na co koukat – pod vápencovým kopcem zase něco středověkého.

LIMERICK je třetí největší irské město. Leží při ústí největší irské řeky Shannon, ale je to ústí docela osobité – Limerick je sice mořský přístav, ale řeka teče ještě 97 km shannonským ústím, než se dostane do volného moře. Ovšem až do Limericku zasahuje mořský příliv a odliv. Limerick zažil mnoho fází bouřlivé historie.

Hlavní pamětihodností města je hrad krále Jana z 1. poloviny 13. století. Část města leží na velikém ostrově, obtékaném dvěma rameny řeky. Katedrála Panny Marie ze 12. století.

Hrad BUNRATY se skanzenem. Všechny irské hrady jsou pěkné. Velmi hodnotné je ale také okolí tohoto hradu: FOLK PARK – skanzen vesnice 19. století.

ADARE bývá označováno jako nejhezčí irská vesnice. Adare je opravdu pěkné, ale je třeba říci, že moc pěkných vesnic a městeček je v Irsku podstatně více.

Adare se pyšní nádherným parkem, uprostřed kterého stojí luxusní hotel – kdysi sídlo hraběte Dunravena z 18. století.

POLOOSTROV DINGLE. Na západě Irska je pobřeží rozčleněno do několika „prstů“ - poloostrovů. Každý je poloostrov jiný a všechny jsou báječné. Už jsme předtím projeli poloostrov Connemara.

Okruh poloostrovem Dingle („Ring of Dingle“) jsme zahájili v TRALEE, hlavním městě hrabství Kerry. Atrakcí města je „Kerry the Kingdom“ – oživlá historie: cesta časem do všedního života v Tralee kolem roku 1450 se světelnými, zvukovými i pachovými efekty. Třebaže je to lehce disneylandovské, je to milé. Foto jen zvenčí.

Z Tralee do Blennerville vedou tři kilometry staré železnice, nejzápadnější úzkokolejky Evropy. Spojovala větrný mlýn (dodnes činný) s Tralee, a jezdí dodnes.

Cesta dále vedla přes Connor Pass, který je nejvyšším irským průsmykem.

Městečko DINGLE, podle kterého se jmenuje celý poloostrov, je opravdu rozkošné.

Poblíž FAHANU je ráj pro archeology.

Dunberg Fort  - prehistorická pevnost z doby kamenné na okraji srázu nad Atlantikem.

Fahan Group - shluk kamenných chatrčí nazývaných včelí úly (beehive huts) neboli clocháns. Jedná se o někdejší příbytky mnichů, jakých se ve zdejší oblasti nachází celkem asi 400 ! Každý domek byl obydlím jednoho mnicha.

Slea Head je jméno výběžku na poloostrově Dingle s bílým křížem, odkud jezdí lodě na ostrovy Blasket a odkud je na ně také nádherný výhled.

Další z fotogenických výběžků na západě kouzelného Dingle se jmenuje Clogher Head.

GALLARUS ORATORY. Z doby raného křesťanství, ze 7. století, pochází naprosto dokonale postavená kamenná oratoř, dodnes zachovalá stavba bez jakéhokoli pojiva.

Okruh poloostrovem Digle končí nádhernou pláží na poloostrůvku INCH. Hory v pozadí jsou místem, kam míříme – poloostrov Kerry.

POLOOSTROV KERRY. Tzv. Ring of Kerry (okruh poloostrovem Kerry) je jedna z nejslavnějších vyhlídkových cest turistického světa, který nechybí snad v žádném itineráři poznávání Irska.

KILLARNEY je město uprostřed kouzelné krajiny, mezi třemi jezery a nejvyšším pohořím Irska. Je samo krásné a navíc je základnou pro poznávání mnoha báječných míst poloostrova.

Městečko je plné květin – což je další z dosud nezmíněných irských fenomén.

Výlet do soutěsky Dunloe a ke Killarneyským jezerům.

Soutěsku (12 km) je možné k chatě lorda Brendona projít pěšky, projet na kole či na koni, anebo jet koňským povozem. Zvolili jsme opět stejnou, poslední možnost.

Cestou zpět do Killarney jsme pak propluli na malých loďkách (jinými by se místy ani nedalo projet) přes všechna tři killarneyská jezera. Občas mohla projet dokonce jen prázdná loď a my jsme dané místo obešli. Výlet skončil u zámku Ross, na břehu Dolního jezera.

Muckross House je viktoriánské novogotické šlechtické sídlo, dnes muzeum, obklopené překrásnou zahradou, na břehu Středního neboli Muckross jezera.

U Horního jezera začíná vyhlídková okružní cesta poloostrovem, slavný RING OF KERRY, který částečně vede před Národní park Killarney.

V městečku Kinmare se nachází druidský kruh z doby bronzové – 15 kamenů okolo prostředního dolmenu, který označoval pohřební místo.

Sneem je pěkné městečko s řadou zajímavých skulptur uprostřed parku, včetně sochy známého irského šampiona ve wrestlingu.

Staigue Fort – mohutná pevnost, stará minimálně 2000 let (přesněji se archeologové dosud nedohodli). Její půdorys tvoří kruh o průměru 27 metrů a její zdi jsou silné 6 metrů.

Jeli jsme okolo dalších zajímavých míst, z nichž nelze vynechat proslulý Oghamský kámen s primitivním písmem z doby raného křesťanství.

Trasu okruhu Ring of Kerry jsme si rozšířili o Ring of Skellig. Nejprve jsme projížděli zelenou krajinou s občasnými zajímavými prvky.

Skelligské ostrovy s ostrými vrcholy se rýsovaly v dálce jako přízrak. Navštívit je není prakticky nic jednoduchého, i když máloco bych si tak přála. Moře mezi ostrovy a pevninou je mimořádně zrádné tak, že loď na ně jezdí nepravidelně a kvůli špatnému počasí tam mohou lidé i na několik dnů uváznout. A tak jsme si jen prohlédli báječnou expozici o ostrovech v muzeu na ostrově Valentia, na který vede most z městečka Portmagee.

RING OF BEARA. Opustili jsme Killarney a dobře jsme udělali, že jsme se rozhodli pro cestu dalším poloostrovem Beara, i když to evidentně mnoho lidí nedělá. Jeli jsme překrásnou romantickou liduprázdnou krajinou a cítili se moc šťastně.

Z městečka Glengariff se lze přeplavit na OSTROV GARINiSH, který byl přebudován na jednu z nejkrásnějších irských zahrad – a irské zahrady je další z irských fenomén.

Nejprve jsme se jeli podívat trochu kolem a zda tu nejsou tuleni. Tuleni byli na svém místě a líně se vyvalovali na kamenech.

Zahrada se jmenuje Ilnacullin a zejména její italská část je lahůdka. V době Napoleonských válek byl ostrov Garinish vojenskou pevností, ze které tu zůstala strážní, dnes vyhlídková věž Martello.

 V malebné krajině leží jezero GUAGAN BARRA, ze kterého vytéká řeka Lee. Zde v 6. století založil klášter sv.Finbarr, zakladatel a patron města Cork. Na poloostrově vybíhajícím do jezera byla postavena kaple v místech někdejšího kláštera.

Zdejší místo je Iry hodně navštěvované a dodnes pro ně neztratilo svůj význam.

CORK.

Do Corku jsme jeli údolím řeky Lee,  rybářským rájem a krajinou na pohled moc milou.

Cork je druhé největší irské město. Leží na řece Lee a je obklopeno strmými kopci. Centrum Corku je v podstatě ostrov, který je od ostatních částí města oddělen dvěma kanály řeky.

Pamětihodností města je i hotel Ambasador, ve kterém jsme bydleli. Hotel stojí na kopci a poskytuje tak pěkný výhled na město. Další snímky z procházky městem.

Výlet po CORK COUNTRY.

Opět jsme se setkali s whiskey Jameson v Midletonu. Místní palírna se nachází ve zrestaurovaném průmyslovém komplexu z 18. století.

Velikým a silným zážitkem byla návštěva města COBH, které bylo vybudováno jako přístav Corku na ostrově ve velikém zálivu.

Cobh (původně Queenstown)  byl v 19. století v době hladomoru nejvýznamnějším vystěhovaleckým přístavem. Irsko tehdy opustily asi 3 miliony lidí, částečně na pověstných „plovoucích rakvích“, později na parnících.

Odtud bylo také deportováno asi 40 tisíc vězňů, včetně politických (odpůrců vlády Angličanů) do britských trestaneckých kolonií v Austrálii.

V Cobhu naposledy v roce 1912 kotvil TITANIC a nabral posledních 123 cestujících před tím, než se brzy nato potopil a než většina z jeho 1500 pasažérů našla smrt v hlubinách Atlantiku.

V Cobhu také v roce 1915 naposledy kotvil osobní parník Lusitania, torpédovaný německou ponorkou nedaleko odtud u Kinsale, na níž zahynulo 1200 osob.

Proto jsme nejprve navštívili Cobh Heritage Centre.

Dnešní Cobh je pohledné město. Jeho dominantou je katedrála sv.Colmana s proslulou zvonkohrou 47 zvonů a zvonků.

KINSALE je další z irských půvabných měst. Navíc je proslulé báječným jídlem a je plné vonících restaurací.

Kinsale leží v mořském zálivu, na jehož druhé straně, vysoko na kopci, byla postavena jedna z nekrásnějších evropských hvězdicovitých pevností Charles Fort.

Old Head Kinsale (Starý mys Kinsale) leží asi 16 km za městem. Mys je domovem mnoha ptáků a stojí na něm maják. Poblíž těchto míst byl torpédován parník Lusitania.

Po příjezdu k mysu jsme se poněkud naštvali, protože mys si pro sebe zabral Golf Club a nečlenům vstup povolen není.

BLARNEY CASTLE je v Irsku hodně populární hrad, protože je spojen s legendární schopností lorda Blarneye donekonečna plkat, aniž by vlastně cokoliv řekl. Turisté navštěvují tento hrad především pro pověru, že kdo políbí značně nedostupný kámen, nabude dar výřečnosti. To však musí udělat poté, co vyleze po 120 schodech na cimbuří a k políbení kamene si krkolomně lehne, vysune se a zakloní se do volného prostoru. To byste se divili, co trotlů se k tomu hrne. Pak si mohou koupit stejně praštěné tričko. (Věděla bych o tolika lidech, kterým by toto tričko slušelo ! Stačí jen vzít do ruky denní tisk).

KILLMALOCK je historicky významné město, ve středověku bylo třetí irské největší. Uprostřed zelených luk se nalézají zříceniny dominikánského opatství a velkopřevorství, a dále kolegiálního kostela Petra a Pavla, obojí ze 13. století. Královský hrad stojí uprostřed města a vypadá jako věž.

LOUGH GUR. „Lough“ se čte „loch“ a znamená jezero. U tohoto jezera se nachází kamenný kruh o 113 menhirech z doby bronzové. Seskupení má náboženský význam a obsahuje prvky, které určovaly roční předěly.

ROCK OF CASHEL – hrad „Cashelská skála“ či někdy také zvaný „Skála sv.Patricka“ je jednou z největších irských turistických atrakcí. Je to jedno z nejhistoričtějších míst Irska. Kříž sv.Patricka uprostřed objektu se zvedá z „korunovačního kamene“. Komplex se skládá z řady prvků – katedrála, Cormacova kaple, kulatá věž. Kolem katedrály leží hřbitov plný irských křížů a pod kopcem staré opatství Hore.

K hradu jsme přišli zezadu, a před velikou bouří. Bylo to jak objednaná kulisa k tomu tajemnu všude okolo.

CAHIR CASTLE ze 12. století je mohutný hrad. Býval sídlem mocného normanského rodu Butlerů. Stojí na říčním ostrově uprostřed městečka Cahir, kde byl postaven jako pevnost.

KILKENNY je jedinečné romantické zachovalé středověké město, které jako významné civilizační a kulturní centrum slouží už více než 1500 let. Je to město výstavné a plné květin.

Jeho katedrála sv.Canice ze 13. století patří k nejkrásnějším v Irsku. Její kulatá 30 m vysoká věž je jako jedná v Irsku přístupná. Výstup je však prakticky možný jen pro lidi do určitého tělesného objemu a výšky. No, nepochybujte, samozřejmě, že jsem tam vylezla.

Také Kilkenský hrad ze 12. století patří k irským nejlepším. Je to obrovský středověký hradu řeky Nore v centru města.

Z Kilkenny na jih Irska.

Kellské převorství (Kells Priory) – zříceniny irského nejrozsáhlejšího klášterního komplexu ze 12. století.

Kilree – uprostřed luk je malé, hradbou obehnané místo, kde byl v 9. století pohřben jeden významný irský král. Dnes jsou zde pozůstatky kostela, vysoký irský kříž a poměrně zachovalá kulatá věž z 11. století. Zajímavé je, že se na takovýhle starých místech dodnes občas pohřbívá.

Jerpoint Abbey je nejkrásnější cisterciácký klášter v Irsku.

Poblíž Wexfordu se nachází Park irského národního dědictví (Irish National Heritage Park) – skanzen s rekonstrukcemi historických staveb, který názorně dokumentuje irské dějiny od doby kamenné před 9000 lety, přes dobu bronzovou, keltskou a raně křes’tanskou, přes Vikingy, až do příchodu Normanů ve 12. století. Vřele doporučuji.

Pohoří WICKLOW – zahrada Irska. Pohoří Wicklow leží na jih od Dublinu a patří rovněž k nejvýznamnějším irským turistickým atrakcím.

Ve středu pohoří leží klášterní sídliště GLENDALOUGH ze 6. století, založené legendárním irským světcem Kevinem. Je to místo obrovského archeologického a historického významu, umístěné v nádherném údolí dvou jezer.

Od Glendalough jsme jeli směrem na Dublin po proslulé vyhlídkové silnici jménem Military Road, kterou pro lepší kontrolu země vybudovali Angličané v roce 1800.

Vodopád Glenmacnass v nádherné krajině.

Pohádkově působící zahrada sídla POWERSCOURT, do které byl jako její prvek zakomponován také výhled na pohoří s místní krajinnou dominantou, zvanou „Velká cukrová homole“. Je to zahrada skutečně senzační.

Pláž v zálivu BRITTAS je jednou z pláží východního pobřeží. Je dlouhá několik kilometrů, pokrytá žlutým pískem a za ní se od moře táhne celý systém dun. Byli jsme tu brzy po ránu. Lidé sportovali a pejskové se radovali.

MOUNT USHER GARDENS – osmihektarová zahrada na břehu řeky Vartry je proslulá svými vodními kaskádami, vyhlídkovými mosty a 5 tisíci druhy rostlin.

Na sever od Dublinu se nachází celá řada památek prvořadého významu.

HILL OF TARA – posvátné místo nejvyšších irských králů. Královské sídlo a Cormacký dům s „kamenem osudu“ – prastarým sloupem plodnosti.

BECTIVE ABBEY – cisterciácký klášter ze 12. století.

Úžasným dojmem na nás zapůsobily památky ve městě TRIM, ležícího na řece Boyne.

Augustiánské převorství ze 13. století. Trimský hrad je největším anglo-normanským hradem v Irsku

Zlatým hřebem poznávání Irska je bezesporu návštěva neolitických megalitických památek NEWGRANGE, KNOWT a DOWTH, označených společným názvem: BRÚ NA BOINNE .

Masivní chodbové hroby, o 6 století starší než prvé egyptské pyramidy, jsou obdivuhodným dílem prehistorického stavitelství. Uvnitř hrobek se nacházejí svatyně. Do nejslavnější z nich v Newgrange proniká sluneční světlo přesně v nejkratší den v roce, 21. prosince. Jde zřejmě současně o nejstarší sluneční observatoř na světě.

Kameny ve svatyni i na některých venkovních místech jsou zdobeny rytinami se spirálovými, kruhovými a károvými vzory.

MELLIFONT ABBEY – irské nejdůležitější raně cisterciácké opatství. Typickým

prvkem cisterciáckých klášterů je tzv.lavabo.

MONASTERBOICE – irské klášterní centrum, které se vyznačuje jednak tím, že tu stojí nejvyšší kulatá věž (34 m), a především je toto místo proslulé svými vysokými kříži z 10. století.